Naše (a teď už i vaše)
cesta ke knize
Alice Kirš a Stáňa Stiborová Mrázková
V listopadu 2014 jsem vydala svou knihu Podnikání z pláže a od té doby ji četlo už téměř 15 tisíc lidí. To je patnáct tisíc knihovniček, ve kterých má kniha svoje místo, patnáct tisíc párů rukou, které ji držely, a možná i mnohem více, protože knihy, které se člověku líbí, často putují i k členům rodiny a kamarádům. Wow. Vlastně nad tím číslem žasnu. A zároveň jsem vděčná.
Vděčná za e-maily a komentáře, které mi přicházejí od čtenářů o tom, jak je kniha inspirovala, nakopla, nadchla. Jak se jim líbila a co jim do života dala. Přichází mi touto formou zpět obrovská vlna energie, radosti a vděčnosti a také potvrzení, že napsat a vydat knihu stálo za to. Nejen pro mě jako autorku. Ale také pro těch parnáct tisíc čtenářů, kterým otevřela nové obzory a ukázala cestu ke splněným snům.
Knihu jsem nosila v hlavě asi rok
Knihu jsem nosila v hlavě asi rok, znala jsem její obsah i název a často mi přicházely na mysl celé pasáže, které do knihy jednou dám. Jednou, až knihu začnu psát. Měsíce plynuly, a pořád nic. Kniha nějak ne a ne se sama napsat. Až pak jednoho letního dne jsem se rozhodla. Pokud budu svůj závazek stále odkládat, zůstane jen někde zastrčený v kolonce „nesplněné sny“. A to není můj styl.
A tak jsem si vymezila čas, kdy se do toho pustím, a když přišel stanovený den, sedla jsem si a psala a psala, tvořila, propojovala už dříve napsané s nově napsaným. Pod rukama rostly stránky, na kterých se vyprávěly mé příběhy a příběhy dalších lidí. Psala jsem. Teď, nebo nikdy. Za pět dní byl text knihy na světě.
Mohlo by to znít jednoduše,
ale zas tak jednoduché to nebylo
Fáze psaní knihy
Přestože jsem už za sebou měla několik napsaných e-booků, s napsáním a vydáním knihy jsem měla spojeny různé strachy. Přeci jen kniha je tištěná věc. Co člověk jednou napíše, to už je napsáno navždy.
Na druhou stranu zkušenosti s psaním i s vedením dalších lidí v tom, jak psát texty a e-booky, mi byly i při tvorbě knihy velkou oporou, a tak vlastně to napsání samotné bylo pro mě celkem snadné.
Vydání knihy
S vydáním knihy jsem těch strachů, obav a důvodů k odkládání na „až někdy“ měla spojeno více. Korektura, sazba, grafika, ISBN, typ obálky, písma, tisku… Bylo toho víc než dost, co jsem nevěděla a čemu jsem nerozuměla. Zároveň to s sebou neslo náklady, které jsem neznala.
Proto jsem přemýšlela, jak celý proces co nejlépe optimalizovat, abych měla vytištěno jen tolik knih, kolik se skutečně prodá.
Jak to udělat, aby to s sebou neneslo zbytečné náklady?
A jak to udělat, aby celá distribuce knihy probíhala plážovým způsobem?
Do této chvíle jsem všechny své produkty prodávala online a vše se dělo automatizovaně. Rozhodně jsem nechtěla mít doma hromadu knih a posílat je ručně.
V těchto otázkách jsem čerpala zkušenosti právě od Alice, která už měla vydání své první knihy úspěšně za sebou a sdílela se mnou své poznatky, dala mi potřebné kontakty a nasměrovala mě tak, abych nedělala zbytečné přešlapy.
Prodej knihy
Po napsání a realizaci věcí spojených s vytištěním a vydáním knihy jsem měla ve svých očích tu nejtěžší fázi za sebou. Jako zkušená online marketérka jsem měla jasnou představu o tom, jak knihu dostanu k lidem, a že k tomu určitě nevyužiju žádné nakladatelství. Už proto, že kniha byla a stále je součástí většího marketingového plánu. Nicméně právě tato část, jak knihu prodat, je pro většinu lidí ten největší oříšek.
Má kniha doputovala už téměř k 15 tisícům lidí.
Toto by se nestalo, kdyby za celým procesem prodeje nestál kvalitní online marketing.
Blog, dlouhodobé budování důvěry a vztahu s čtenáři blogu, budování databáze kontaktů, pravidelný e-mail marketing, Facebook fanpage a další nástroje online marketingu, díky kterým prodá člověk na internetu cokoli. Ať už jsou to e-booky (na ty jsem se do té doby primárně zaměřovala), nebo právě tištěná kniha.
Já jsem navíc knihu nepsala primárně za účelem zisku, ale za účelem dostat myšlenku podnikání z pláže k co největšímu počtu lidí. Peníze, které mi díky knize přišly, se totiž skrývají úplně někde jinde než v ceně knihy a také se pohybují v mnohem větším rozsahu – v řádu milionů korun.
A o tom všem se s vámi dělím v e-booku Jak napsat, vydat a prodat knihu.
Knihu jsem vydala 17. listopadu 2014 a ještě ten stejný večer jsem měla 551 objednávek.
Jak jsem psala v úvodu, od té doby kniha doputovala už téměř k 15 tisícům lidí.
Už k tolika lidem jsem mohla prostřednictvím jedné jediné knihy dostat myšlenku podnikání z pláže. :-)
Proč lidi vlastně píšou knihy?
Když jsem začala psát svou první knihu 17 tváří ženy, měla jsem před očima text, který mě kdysi velmi zaujal, a já si ho uložila:
„Knihy se píšou, protože člověk má v sobě příběh, který hrozně moc touží předat ostatním, podělit se o něj. Nezáleží na tom, jestli tu za sto let ještě bude a stane se z něj povinná četba, nebo jestli přinese potěšení byť jedinému člověku. Jde o to napsat knihu, vidět ji vytištěnou a svázanou a říct si: Tohle je moje dílo.“
Píše se rok 2012
Zakládám projekt Ženy ženám a vzniká raketovým tempem rostoucí komunita žen, které inspiruji a podporuji na jejich vlastní cestě. Už přes rok píšu články, které jsem do té doby publikovala jen na svém osobním webu.
Mají docela velký ohlas, a tak mě napadá, že bych se mohla ještě více podělit o svůj osobní příběh, své zkušenosti a poznatky, které jsem za poslední roky osobního rozvoje nasbírala. Že bych možná mohla napsat knihu… Jednou, ne teď!
O pár měsíců později
Projekt Ženy ženám se nádherně rozběhl i přes všechny překážky, výzvy a mnohá riskantní vykročení z komfortní zóny. Z toho mám dobrý pocit a často nacházím ve své e-mailové schránce zprávy od žen, které mi píší obdivná slova a s vděčností děkují za tu porci inspirace, kterou jim skrze vše, co Ženy ženám vytváří, zprostředkovávám.
Cítím, že velmi rezonují s mým osobním příběhem, a mám chuť je nějak obdarovat. Přichází ke mně nápad popsat svůj příběh, popsat svou cestu a darovat to ženám, které mě skrze projekt Ženy ženám denně sledují. Darovat jim svůj osobní příběh… v tištěné podobě.
Jaro 2013
Jsem přesvědčená, že napíšu knihu o vztazích, a hlavně o svém vztahu a manželství s Davidem. Spousta lidí, žen i mužů, mi pokládá otázky typu:
- Zajímalo by mě, jak vám funguje rodina.
- Jak to děláte, že jste spolu tak šťastní?
- Jak to děláte, že jste tak úspěšní a vyděláváte peníze, cestujete po celém světě?
Na tyhle otázky znám odpověď, takže jako námět na knihu mi to zní skvěle. Kamarád mi dokonce vymýšlí poutavý název: Jak udělat ze svého muže milionáře. Co naplat, i tahle idea se po pár dnech rozplývá jak pára nad hrncem…
Pár týdnů na to
Začala jsem uvažovat, že napíšu podnikatelskou knihu. Pro ženy, které chtějí sdílet své znalosti a zkušenosti s jinými ženami, a neví, jak na to. Popíšu cestu svého podnikání, popíšu nástroje a techniky, které používám já sama, řeknu jim, co mně funguje a co ne, vysvětlím odlišnosti podnikání v ženském a mužském těle. Podnikatelka 2.0. Tak by se kniha mohla jmenovat.
Červenec 2013
Přilétáme do Londýna, strávíme v Anglii 5 týdnů, a já si dávám za cíl, že bez knihy domů nejedu. Kde jinde bych ji měla napsat než v tak kouzelné zemi, kde vznikla Pýcha a předsudek?
Londýn mě překvapuje svou velmi rychlou, dynamickou energií. První tři dny jsem úplně mimo. Hlavou mi letí tisíc myšlenek, co bych měla a neměla, přitom jsem totálně vyčerpaná, ničeho schopná. Začínám se obviňovat, přichází nemoc. Rýma a kašel mi ukazují můj stav absolutního vnitřního zmatku. Tak mi to psaní knihy pěkně začíná.
Po pár dnech se trošku srovnávám. Krásné počasí a anglické parky mi dělají moc dobře. Pouštím se do psaní, lehce ve stresu a s nejasnou strukturou, kterou bych mohla naplnit. David mě uklidňuje, že to nevadí. Ať prostě píšu. A dám na papír všechno, co mě právě napadne, ať ze sebe dám všechno, co můžu, a struktura se v tom nakonec ukáže. Však jsem ve spojování a propojování věcí dobrá, ne?
Jdu do toho. Píšu. Postupně. Pomalu. Bez násilí. Píšu to, co mě právě napadá. Když se na to po pár dnech podívám, je to pěkný guláš. Láska, partnerství, podnikání, menstruace, poslání. Uuuulalala, jak z tohohle vznikne něco, co by mělo hlavu a patu?
David mě opět uklidňuje a podporuje, ať to nevzdávám a píšu dál. A tak píšu, ale po pár dnech se rozesmutním. Cítím vnitřní melancholii a mám chuť to vzdát. Ležíme s Davidem v posteli. Je pozdě večer a já mu vyprávím o svých černých myšlenkách:
- jak si myslím, že nikdy nic nenapíšu,
- že nevím, co druhým předat,
- že mám pocit, že ani není co. Nic, co by vydalo na knihu. Na knihu je přeci potřeba tolik textu! To nikdy nedám.
David reaguje naštváním, ale takovým tím láskyplným. Kárá mě, ať toho už nechám a prostě píšu o svém životě, o svých zkušenostech. Že píšu skvěle a že jeho to vždycky moc baví. A můj život je natolik inspirující, že se už nemůže dočkat, až si mou knihu přečte. Hlavně, ať mě to psaní těší, ať je to pro mě zábava, že nic víc nepotřebuju.
Mám to!
Cítím velké AHA a takový „shift moment“. Hluboko uvnitř se uklidňuju. OK. Tak jo. Po pár dnech odjíždíme z Londýna na venkov. Čerstvý vzduch. Klid. Žádný internet. Spontánně si začínám pročítat všechno, co jsem za posledních pár let napsala. Všechny ty texty si procházím s velkým zaujetím. Některé jsem publikovala, některé ne, ale všechny mi přijdou moc dobré. Baví mě. Moc. Sama sebe bavím.
A najednou to vidím.
Je to jak v Šifře mistra Leonarda, kdy se Tomu Hanksovi před očima začnou skládat slova ze zašifrovaného textu. Vše, co jsem kdy napsala, se mi najednou v hlavě začíná dešifrovat do konkrétní podoby, konkrétní struktury knihy.
ANOOOOO. Napíšu knihu o životních rolích ženy. Popíšu je skrze své zkušenosti, zážitky a pocity. Popíšu je skrze svůj osobní příběh. Příběh mého téměř 30letého života. A tak skládám a přepisuju a dopisuju kapitoly, a za 14 dní je na světě 17 tváří ženy. Kniha o mých životních lekcích. O životních rolích. O mém procesu růstu a poznávání se. Je to můj životní příběh, o který se toužím podělit.
Od podzimu 2013 do dneška jsem nechala vytisknout 10 000 kusů knihy 17 tváří ženy.
Dostala jsem stovky pozitivních e-mailů, zpráv a zpětných vazeb od žen, které moje kniha hodně zasáhla, oslovila, inspirovala, motivovala a podpořila na jejich vlastní cestě.
Jsem šťastná, že jsem mohla takhle přispět světu, a přeju si, aby vás můj příběh inspiroval k napsání té vaší KNIHY, ať už bude o čemkoliv.
My už jsme své knihy vydaly. Teď je řada na vás. :-)
Abychom vám to co nejvíce usnadnily, napsaly jsme pro vás e-book Jak napsat, vydat a prodat knihu. Ukazujeme vám v něm do detailu postupy, díky kterým jsme své knihy nejen přenesly ze svých snů do reality, ale také velmi efektivně s nízkými náklady vydaly a následně prodaly tisícům lidí.
17 tváří ženy